INtegrace zaměstnanců jiné národnosti v Möbelix
V dnešní době se mnoho firem rozhoduje pro zaměstnávání cizinců, což obohacuje pracovní prostředí různorodostí a novými perspektivami. Společnost Möbelix není výjimkou, a tak se spolu podíváme na zkušenosti cizinců pracujících v této společnosti a na to, jak se jim zde pracuje.
INformace – odkud pocházejí zaměstnanci Möbelix?
Möbelix, jakožto mezinárodní společnost, má ve svých řadách zaměstnance z různých částí světa. Záleží na potřebách a dostupnosti pracovní síly, a tak zde pracují lidé z různých zemí Evropy: Polsko, Ukrajina, Arménie, Bělorusko. Tato rozmanitost přináší do pracovního prostředí různé kultury, zvyklosti a zkušenosti, což může být pro společnost obrovským přínosem.
Jaké jsou jejich INdividuální pracovní zkušenosti a dovednosti?
Cizinci zaměstnaní ve společnosti Möbelix obvykle přinášejí širokou škálu pracovních zkušeností a dovedností. Stejně jako u zaměstnanců z ČR/SK mají mnozí zcela rozdílné vzdělání, které uplatňují při své práci. Někteří přichází z oblasti zdravotnictví, prodeje, všeobecných SŠ se státní zkouškou, zemědělství aj. Někteří mají dokonce letité zkušenosti z podobných společností, což jim umožňuje přinést nové perspektivy a přístupy do pracovního prostředí Möbelix.
INkluze aneb jak nám to společně jde?
Společnost Möbelix si je vědoma důležitosti správné integrace a podpory cizinců ve svém pracovním prostředí. Zaměstnanci jsou vítáni a dostávají podporu a školení, aby se mohli rychle a efektivně zapojit do pracovních procesů. Je důležité zdůraznit, že v prostředí mezinárodní společnosti jako je Möbelix, je znalost jazyka na dobré komunikační úrovni nezbytná. I na toto jsme se jich zeptali.
Sona Amirjanová / Arménka / pobočka ÚnL
Krátce před propojením s paní Sonjou jsem byla lehce nervózní, jak rozhovor vlastně začnu, protože mi bylo sděleno, že paní Sona není příliš sdílná. Ani nevíte, jak se mi ulevilo, když jsem se se Sonjou seznámila a po pár rozpačitých větách viděla její, lidově řečeno, úsměv od ucha k uchu. Hned mi bylo jasné, že se mám na co těšit a že povídání bude příjemné. Při prvních větách bylo patrné, že paní Sona umí velice dobře česky a našemu rozhovoru nebude nic bránit.
Kdo je paní Sona?
Usměvavá dáma, která se narodila v Arménii a od roku 2000 s jednou roční přestávkou zde již zůstala, a to i s jejím manželem a dvěma syny. Paní Sona nastoupila do Möbelix na doporučení od své bývalé kolegyně z Kauflandu, a to na pozici pokladní. Nyní Sona pracuje jako prodejce faso a jak sama říká, je spokojená. Sona je vystudovaná zdravotní sestra, ale zájem o tuto práci vůbec nemá, více ji baví prodej a komunikace. Paní Sona s vášní hovoří o své zálibě ve vaření, a upřímně, při jejím popisování masových arménských závitků se mi dost sbíhaly sliny. Z rozhovoru s paní Sonjou mám příjemný pocit a jsem pyšná na všechny kolegy či kolegyně, s kterými Sona pracuje, protože jsem si jista, že to je to, co ji v Möbelix drží a naplňuje.
Marina Rusinka / Zakarpatská Ukrajina / pobočka České Budějovice
Cesta z Plzně do Budějovic má sice jen okolo 140 km, ale je táhlá a téměř bez možnosti předjet řadu ploužících se kamionů, a tak mám dostatek času si v hlavě připravovat scénář rozhovoru, který mě bude čekat. Po příjezdu mi vedoucí pobočky pan Lovčík nabídne, ať se jdu jako zákazník do Marinina pracovního úseku projít a že si je jist, že neodejdu bez nákupu. 😊 Byť jsem toto odmítla, protože jsem následný rozhovor chtěla vést ve vzájemné důvěře a uvolnění, tak jsem si uvědomila, že budu mít tu čest se poznat se Zaměstnancem s velkým Z. Těšila jsem se.
Marina byla stejně tak nervózní jako já, hned na začátku jsme si ujasnily, že náš rozhovor má jen takové hranice, jaké mi Marina dovolí a je čistě na ní, co nám o sobě prozradí.
Kdo je paní Marina?
Dáma, která se narodila v Zakarpatské Ukrajině ve městě Mukačevo. Vystudovala všeobecnou SŠ se státní zkouškou a prakticky ihned si pro svůj obor zvolila prodej. Ekonomická situace jejího rodiště nebyla pro život s dětmi snadná, a tak se rozhodla pro velmi odvážný krok a svůj život přesunula do ČR. Překážky pro přesun do jiné země byly pro matku dvou dětí obrovské, nicméně paní Marina věděla, proč tuto změnu podniká a vše dotáhla do požadovaného výsledku, protože tak paní Marina prostě funguje a dokáže věci dotahovat až do konce.
V ČR začala pracovat od roku 2003 jako šička, i když neměla žádné zkušenosti. Vše se naučila a na této pozici pracovala šest let. Následně se přesunula na dlouhých deset let do společnosti Bosch na pásovou výrobu. V roce 2019 se rozhodla udělat změnu. Uměla jazyk, a tak se nemusela obávat práce s lidmi. Möbelix si našla na běžném pracovním portálu, nikdo jí nedal doporučení ani tip. Tehdejší vedoucí pobočky ji okamžitě přijal a Marina je dodnes velmi platným zaměstnancem a báječnou kolegyní.
Na otázku, jak se jí v Möbelix líbí, mi odpověděla, že to je jako život v rodině. Někdy nahoře a někdy dole, ale že svoji rodinu má velmi ráda.
Janusz Henryk Zieliński / Polsko / pobočka Plzeň
„Je to výborný zaměstnanec a v první řadě je to výborný člověk.“ Tak těmito slovy mi popsal Janusze dnes již bývalý vedoucí plzeňské prodejny Patrik Drábek.
Janusz je na plzeňské pobočce od samotného úvodního otevření, což samotné vypovídá o jeho vlastnostech, a tím nemyslím jen ty zaměstnanecké. Ale pojďme na to popořádku: Janusz se narodil v polském městě Kostrzyn nad Odrą, které leží na samotné hranici s Německem a čítá okolo 20 000 obyvatel. Studium Janusz úspěšně ukončil na zemědělské škole v oboru mechanik zemědělských strojů. V Polsku pracoval v papírně, konkrétně v bělírně, což je místo, kde se bělil papír. Jako skladník začal poprvé pracovat ve stejném podniku, a to konkrétně ve skladu na chlor, což jak sám popisuje, nebylo bezpečné, ale pokud se dodržovala pravidla, tak se člověk bát nemusel.
Do ČR se Janusz dostal v roce 1996. Důvody byly hlavně finanční, a i když bydlel na německých hranicích, tak byla do Čech cesta snazší a společně s jeho kamarádem začal pracovat v brněnském Asku a následně v ústeckém Asku, a to jako vedoucí skladu. Rodina do té doby zůstala v Polsku, což nebylo vůbec jednoduché, ale po třech dlouhých letech se žena i děti přesunuly za tatínkem do Čech. Společnost Asko byla několik let pro Janusze domovem. Z Ústí se přesunul do Plzně, kde rovněž pracoval jako skladník a vedoucí skladu. V Plzni bohužel pro neshody skončil a pět let pracoval ve společnosti Pebal, opět na pozici skladník. Asko ho sice po obměně vedení opět oslovilo, ale Janusz už se do něj nevrátil, což bylo pro Möbelix důležité. To byl ten moment a osud, kdy se k nám Janusz dostal. Ve výběrovém řízení do nové pobočky si vedl skvěle, měl dlouholeté zkušenosti, uměl výborně česky a s tehdejším vedoucím prodejny si doslova „sedl“, pozice vedoucího skladu mu byla přiřazena a pracuje na ní dodnes.
Rozhovor s panem Januszem uběhl jako voda. Ani se nám oběma nechtělo věřit, že jsme náš čas vyčerpali a je třeba se vrátit k práci. Společně jsme se s Januszem ještě vydali do skladu a pořídili nějaké fotky. Januszovi děkuji za jeho čas a přátelské povídání.
Janusz je vášnivý rybář, u vody s udicí si nejvíce odpočine. Mezi jeho další koníčky patří plochá dráha, která je v Polsku velmi populárním sportem a fotbal.
Anna Žatečková – Bělorusko / prodavačka / faso Jihlava, Viktorie Žatečková – ČR / pokladní / Pobočka Jihlava
Kdo pracuje v Möbelix, tak tváře Aničky a její dcery Viki zná z plakátů. Já osobně jsem se s Viki již jednou potkala, takže je mi naprosto jasné, po kom má tak krásný úsměv a vyzařuje z ní taková energie. Pojďme tedy společně nahlédnout na jejich cestu do jihlavské pobočky. Anička se narodila v Bělorusku a v roce 2000 vystudovala obor krejčovství. Po studiu nastoupila v tomto oboru do zaměstnání, ale necítila naplnění a ani kolektiv, ve kterém pracovala, jí nebyl zcela příjemný. Od otce Anička dostala letáček, který odkazoval na možnost práce v ČR. Anička nezaváhala a svoji cestu prakticky ihned realizovala, byla mladá, odvážná a s touhou poznat svět a jiný kraj. V rodné zemi opustila bratra a milované rodiče, se kterými komunikuje tak často, jak jen to jde. „Díky bohu za vynálezce Skype,“ říká Anička.
Jako devatenáctiletá mladá dívka nastoupila v Aši jako šička. Po půl roce jí kamarád nabídl možnost práce v Jihlavě ve stejném oboru, který studovala. Práci přijala a na pozici zůstala dlouhých 19 let. Směr do Möbelix jí ukázal snad sám osud ve chvíli, kdy její syn potřeboval chvilku odpočinku a ona během čekání náhodně přečetla billboard s právě probíhajícím náborem pro novou Möbelix pobočku v Jihlavě. Prvotní iniciativu převzal syn Filip a maminku pobídl, ať se o práci uchází. Společně s dětmi k nám zaslali životopis Aničky. A než se vzpamatovala, tak se jela zaučit na brněnskou pobočku. Anička tvrdí, že od samotného začátku v Möbelix potkává samé bezva kolegy a kolegyně. Nábor probíhal s panem Jakubem Horákem (kterého moc pozdravuje) a pod taktovkou pana Tomáše Bíbra, kde pracuje dodnes a je šťastná.
Jejím hobby a časem pro relax je rodinná chata, kde se věnuje zahradničení a své rodině, kterou miluje a je pro ni vzácná. Anička je srdcem dobrodruh. Má ráda vrcholky hor, které se jí i pro nelibost svých souputníků, daří zdolávat.
Viky je mladá dáma, která se narodila již v ČR, kde úspěšně vystudovala sociální SŠ s možností práce ve zdravotnictví školce či škole. Na Viki nepoznáte žádný přízvuk, je rozená Jihlavanka. Ale i tak si ve svých studentských letech prošla nepříjemným obdobím, kdy některé spolužačky žárlily na její původ, a ne vždy se k ní chovaly dobře. Cesta do Möbelix byla jednoduchá, chodila za maminkou a sem tam jí pomohla s drobnými úkony. V té době vedoucí pobočky Jakub Horák nezaváhal a nabídl Viky na pobočce pracovat brigádně (v té době ještě studovala). Jakubovo oslovení ji nejprve vylekalo, protože se domnívala, že ji chce za její přítomnost spíše pokárat. Práci na plný úvazek jí nabídl pan Tomáš Bíbr a od roku 2023 pracuje jako pokladní. Práci si chválí, vyhovuje jí, že se pozice propojují a má možnost chodit i na faso. Viki si stejně jako maminka libuje v kolektivu, ve kterém pracuje.
Koníčkem Viki je tanec a turistika.
Viktorie i Anna vyzařují úžasnou energií a během našeho hovoru jsem jim musela připomenout, že nic není náhoda a že právě jejich energie a úsměv dělá nejen je, ale i jejich okolí šťastné.
ZEPTALI JSME SE NAŠICH KOLEGŮ
1. Jak dlouho už pracujete ve společnosti Möbelix a odkud pocházíte?
Sona – Od roku 2007. Arménie
Marina – Od roku 2003. Zakarpatská Ukrajina
Janusz – Od roku 2015. Polsko
Anna – Od roku 2019. Bělorusko
Viktorie – Od roku 2023 na HPP. Z Jihlavy
2. Proč právě Möbelix?
Sona – Na doporučení bývalé kolegyně z Kauflandu
Marina – Na pracovním portálu po 10 letech práce v Bosch
Janusz – Zájem o nábytek, zkušenosti na nabízené pozici
Anna – Náhodné přečtení billboardu a touha změnit povolání
Viktorie – Chodila pomáhat mamince a dostala nabídku na brigádu, poté HPP
3. Na jaké pozici jste v Möbelix zaměstnáni?
Sona – Prodavač faso
Marina – Prodavač faso
Janusz – Vedoucí skladu
Anna – Faso
Viktorie – pokladna, Faso
4. Jaké jsou vaše dosavadní pracovní zkušenosti a dovednosti, které přinášíte do této společnosti? Co jste studovali?
Sona – Vystudovaná zdravotní sestra. V Arménii jsou zákony jiné, ženy obvykle nepracují. V ČR podnikala s manželem a dlouhou dobu pracovala v Kauflandu jako prodejce.
Marina – Vystudovala všeobecnou SŠ se státní zkouškou. Po škole se hned věnovala prodeji. Prodej je její srdcová záležitost.
Janusz – Vystudovaný jako mechanik zemědělských strojů. Na pozici skladníka pracoval několik let, pracoval s podobnými systémy.
Anna – Vystudovala obor krejčovství. Předchozí zkušenosti s prodejem neměla.
Viktorie – Vystudovala sociální obor. Möbelix je její první zaměstnání.
5. Jaké jsou vaše očekávání a cíle ve vaší pracovní kariéře u Möbelix?
Sona – Ráda by se ve společnosti posunula, nemá již závazky, jako jsou malé děti, ale brání jí v tom jazyková bariéra v psané formě.
Marina – Ráda by pracovala na nových projektech/otevíraných prodejnách jako trenér prodejce. Stejně tak má Marina několik nápadů, které by mohly přispět k většímu prodeji (dětské koutky, soutěže pro zákazníky a další).
Janusz – Speciální očekávání ani cíle nemá. Kontakt se zákazníky mu v jeho pozici stačí, více se necítí pro jazykovou bariéru (psanou).
Anna – Momentálně je spokojená a vděčná za kolektiv. Nyní nemá ambice.
Viki – Vedoucí oddělení.
6. Jak se cítíte v pracovním prostředí Möbelix? Cítíte se integrováni a podporováni?
Sona – Velice dobře, má úžasné kolegyně a ani na zákazníky si nestěžuje. Cítí podporu kdykoliv je třeba.
Marina – Jako v běžném rodinném životě, někdy je lépe, někdy hůře, prostě ŽIVOT. O podporu nemá nouzi.
Janusz – Absolutně bez problému, plzeňskou pobočku hodnotí velmi kladně a stejně tak všechny vedoucí, kteří zde pracovali. Jeho jiná národnost nebyla nikdy překážkou nebo odlišností.
Anna – Nastoupila již s plynulou češtinou, cítí se spokojeně a součástí bezva týmu.
Viki – Integritu jako cizinec nepotřebovala, je to naše Jihlavanka
7. Co milého vás v Möbelix potěšilo/překvapilo?
Sona – Že se dá chodit ze zaměstnání s úsměvem.
Marina – Samotný prvopočáteční nábor, okamžitě měla zájem být součástí společnosti.
Janusz – Mrzelo ho, že se muselo propouštět a že přišel o některé kamarády.
Anna – Samotný průběh nástupu, vřelost přijetí a kolegů při zácviku na brněnské pobočce.
Viktorie – Chill zóna. Oceňuje možnost klidu ať už k obědu, či kávě.
8. Jak vás vnímají zákazníci jako cizince?
Sona – Bez problému, hodně zákazníků ji zná již z Kauflandu. Často ji tipují na jinou národnost.
Marina – Hodně ji potkávají lidé z Bosch, kde byl fajn kolektiv. Ráda je na své pracovní ploše uvítá. Protivných zákazníků by samozřejmě několik napočítala, ale všeobecně je tato stránka v pořádku. Naopak, když nějaký protiva přijde, svým přístupem ji baví si zákazníka získat na svoji stranu, a ještě udělat kšeft.
Janusz – Různé reakce, ptají se, jaké je národnosti. Zažil i nějakou tu stížnosti, ale jak sám říká, když už zákazník přijde naštvaný, někdy ho z toho lze jen velmi špatně dostat a odnese to ten, kdo je první na řadě.
Anna – Ráda a bez potíží používá v komunikaci svůj rodný jazyk. Jihlavský zákazník ale přízvuk moc nepozná. Pokud ano, myslí si, že je ze Slovenska. Žádné problémy nemá.
Viktorie – Narozena v ČR, zákazník logicky nic nepozná.
9. Máte nějaké návrhy na zlepšení pracovního prostředí pro cizince ve společnosti Möbelix?
Sona – Nemá, s úsměvem dodává, že je opravdu spokojená.
Marina – Pro cizince jako takové ne, ale mnoho dalších „zlepšováků“ pro zvýšení obratu dokáže ihned vyjmenovat.
Janusz – Opotřebovaný výtah na jeho pracovišti. Cizinci dle jeho názoru mají v Möbelix dveře otevřené.
Anna – Vnímá otevřenost vůči cizincům a je za to ráda.
Viktorie – S úsměvem souhlasí s maminkou.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se na tomto článku podíleli a byli ochotni nám dovolit nahlédnout do jejich soukromí a jejich cesty do společnosti Möbelix. A pokud jste si celý článek přečetli, tak víte, že velké díky patří všem našim zaměstnancům, kteří tvoří dobré a zdravé pracovní prostředí pro všechny, bez rozdílu kde a kdy se kolega či kolegyně narodili.